Billa, aneb práce v obchodě

7. března 2016 v 13:03 | Posted & written by: Teresa |  Topics

Zdravíííím, konečně Vám přináším slibovaný článek o tom jaká je vlastně doopravdy práce v obchodě. Jak už sami víte, už půl roku jsem pokladní ve společnosti Billa market. Pokud Vás zajímá jak to v obchodě chodí před otvírací dobou a večer po ní a co všechno je moje práce, tak čtěte dále.


Už jako malá jsem chtěla být prodavačka. K Vánocům jsem dostala takovou tu dětskou pokladnu a já si schovávala všechny obaly od různých potravin a pak jsem si s mamkou hrála na obchod, ale nikdy by mě nenapadlo, že se tomu budu v dospělosti doopravdy věnovat. Když by mi tehdy někdo řekl, že se v 18-ti stanu prodavačkou, kroutila bych očima a myslela si, že je blázen.

Říct pravdu, když jsem skončila školu a bylo předemnou hledání práce, pak jsem pochopila, že práce je opravdu málo, tak mi nezbylo nic jinýho než jít pracovat práve do zmíněné Billy. Neříkám, že jsem tam šla dobrovolně to asi nee, spíš mi nic jiného nezbylo.

Když jsem do Billy nastupovala vůbec jsem si to nedokázala představit. Moje představy byly takové, že ráno přijdu dostanu pokladnu a tam budu celý den, ale úplně tak tomu není. Ráno přijdeme hodinu před otevírací dobou a musíme přecenit výrobky co se na centrále rozhodly, že draží nebo třeba dají do akce. Takže já ráno přijdu na 6 do práce, převleču se do našeho červeno-žlutého trika a jdu do kanceláře, kde si v tiskárně vyzvednu cenovky, které po té roztrhám na jednotlivé cenovky, rozdělím po uličkách a pak si to vezmu se svýma kolegyněma a jdeme přeceňovat. Před 7 hodinou si jdeme pro pokladny, kde nás naše hlavní pokladní nafasuje a jdeme se přihládit na jednotlivé pokladny na krámu. V naší Bille je 5 pokladen a na pokladně č.1 člověk musí být celý den, proto o tzv. BK se s holkama střídáme. Ještě když se vrátíe k tomu přecení, tak ne vždycky všechno se v tom regálu najde, proto tu cenovku co nenajdeme dáme našim vedoucím nebo účetní a ona nám to projedem stavem a zjistí zda to na krámu máme nebo ne. Pak je náš úkol to dohledat a do regálu doplnit.

Pokud nejsem zrovna na 1 můj další úkol je vybalovat zboží. Vždycky přijede zboží, které máme složené ve skladu a naše hlavní pokladní musí "napípat" zboží, které nám hned skládá do vozíků a mi pak jen jezdíme s vozíkama a vybalujeme. Nejhorší den je čtvrtek. To mají přijet asi 4 kamióny se zbožím a to člověk pak neví kam skočit, protože máme malý sklad a nemůže se nám to tam ani vejít, tak to běháme s jednim vozíkem za druhým jen aby co nejvíc zboží zmizelo a vešlo se tam to nové. Do toho když je v obchodě více lidí a nestíhá jedna pokladna volají si nás na pomoc, takže já pak musím vybalování nechat a jít na pokladnu a věnovat se zákazníkům.

V 8 večer, když se Billa zavře a já se odhlásím z pokladny jdu se spočítat, takže si kasu zvážím nechám v ní 5 000 a zbytek peněz musím spočítat a zapsat na "výčetku" díky které mě může naše hlavní pokladní zadat do počítače a odevzdat tržbu. Když jsem spočítaná a zadaná v počítači moje práce končí, pokud nezačíná nejaká akce. U nás se akce mění z úterý na středu, proto já v úterý večer po spočítání jdu na krám a musíme celý krám přecenit. Proto se domů vracim o hoďku klidně o 2 hodiny déle.

Víte co je, ale na práci jako pokladní nejhorší? Jelikož pracujete s lidma, musíte se pořád usmívat a mít skvělou náladu, což je někdy opravdu nadlidský úkol. Kolikrát mám náladu pod psa, je mi špatně a nemám náladu se usmívat, ale to nikoho nezajímá pro lidi je důležité, že se usmíváte a vypadáte, že máte skvělou náladu. Je pravda, že já jsem díky tomu poznala plno skvělých lidí, za které jsem teď nesmírně ráda. Ať už jde o moje kolegy nebo zákazníky. Takhle práce mi hodně dala a taky asi ještě hodně dá. Říct pravdu nepracovat v Bille asi bych nikdy nepoznala svého přítele, kterého taky znám jen kvůli tomu, že do Billy chodí nakupovat. Taky žijeme ve virtuálním světe, tkaže skoro všichni máme facebook a jelikož mám na sobě jmenovku se svým jménem, tak se stane, že Vám bude plno lidí psát. Ano já už mám ve svých zprávách možná 10 zpráv jen od zákazníků.

Další asi špatná věc na práci v obchodě je, že máte tak drobet po soukromí. Kamkoliv vkročíte všude Vás někdo zná a lidi Vás budou zdravit. Budou si všímat s kým tam jste a co jste dělali. Druhý den pokud Vás potkají v Bille budou Vám říkat jak Vás viděli s kamarádkou nebo třeba s přítelem. A úplně poslední věc co není nic dobrého jsou směny. Já pracuje tak, že jsem tam 2 dny na 14 hodin a pak mám 2 dny volna. Říct pravdu někdy těch 14 hodin uteče jako voda, ale zase jsou dny kdy se to táhne a připadá Vám to jako věčnost. Po celém dnu přijdete domů padnete do postele a spíte. Nejhorší je, když víte, že Vás to samé čeká i druhý den.

A co říct nakonec? Asi to, že Vás nechci od práce pokladní odradit, ale pro mě to není práce ve který bych chtěla být do konce svého života. Dokud jsem bez dětí a nemám manžela, tak mi to nevadí. Ale ta představa, že ráno odejdu do práce a vrátím se až pozdě večer kdy svoje děti maximálně pozdravím se mi prostě nelíbí a ani nechci. Až budu mít děti, budu chtít práci takovou abych se svým dětem mohla naplno věnovat a trávit s nima většinu času.

Tak snad jste se o práci v obchodě dozvěděli něco více, tak se mějte krásně a zas u dalšího článku.
Teresa
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Beatricia Beatricia | Web | 7. března 2016 v 13:46 | Reagovat

To je špičkový, skvělý  článek z opravdového života a ne fantasy. Moc zajímavé i poučné čtení. Velmi se mi líbí. Moc ti přeji spokojenost "za kasou" a příjemné zákazníky. ☼☼☼

2 monykaearwig monykaearwig | Web | 8. března 2016 v 10:54 | Reagovat

Je to fajn precist si to z druhe strany. Prace s lidmi je obcas silena no! :-D Tak pevne nervy s temi mene prijemnymi zakazniky a at jich mas co nejmene! :-)

3 Niki ^^ Niki ^^ | Web | 8. března 2016 v 12:26 | Reagovat

Já dělám v albíku, teda ne pracovně jenom jako brigádnice ale máme to zhruba to stejný :D nedávno jsem dělala i inventuru v mražáku a myslela jsem že asi umrznu :D

4 Monica. Monica. | Web | 9. března 2016 v 21:29 | Reagovat

Je docela zajímavé to číst. Navíc, Billu máme hned vedle školy a chodím tam nakupovat každý týden :D a abych pravdu řekla, vůbec si ty pokladní nepamatuju, takže mě překvapilo, že tě lidi poznávají a píšou ti. Já bych tu práci asi dělat nemohla právě kvůli lidem, neumím být ve společnosti a konverzovat...

5 Elis Elis | Web | 10. března 2016 v 10:48 | Reagovat

Páni, je to poučné, dík za článek, to jsem netušila, jak to chodí a co to všechno přináší a musí se zvládnout, komunikaci s lidmi by nebyl můj problém, to mám ráda...

6 Lenka Lenka | Web | 10. března 2016 v 21:19 | Reagovat

Fakt krásně sepsaný článek. Jak říkáš, není to práce, kterou bych chtěla dělat, až budu mít děti.

7 Whirpy Whirpy | E-mail | Web | 11. března 2016 v 18:03 | Reagovat

Sestřenice teď dělá v globusu a povídala téměř to samé co ty.
Mě by to nebavilo, to vím jistě a obdivuji lidi, kteří to zvládají dělat jako normální práci. Já bych radši pracovala mozkem někde v oblasti biologie a biochemie. :D
Nicméně se mi článek moc líbil, protože v létě možná taky půjdu do obchodu na brigádu, protože si chci konečně už koupit zrcku.

8 Veronika Veronika | Web | 3. května 2016 v 18:26 | Reagovat

Zajímavé,a tenhle článek mě zabavil takže super :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama